|
|
Motiv trestu a viny v povídkové a dramatické tvorbě Františka Langra
Krsková, Kateřina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce popisuje vývoj a variantnost motivu zločinu a trestu v prozaickém a dramatickém díle Františka Langera. Po úvodní úvaze o zločinu a trestu se zabývá rozborem Dostojevského románu "Zločin a trest", který měl na Langerovo pojetí těchto pojmů značný vliv. Nastiňuje také podobu zločinu a trestu v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, která na Langera mohla zapůsobit. Snaží se v první části ozřejmit, jak se tyto motivy v počínající zprvu povídkové tvorbě autora rozvíjely. Pracuje se zde s prozaickými sbírkami "Zlatá Venuše" a "Snílci a vrahové". V druhé části se pak zaměřuje na jejich vytříbenou a mnohdy velmi problematickou podobu v Langerových dramatech "Svatý Václav", "Periférie", "Velbloud uchem jehly", "Obrácení Ferdyše Pištory", "Andělé mezi námi" a "Dvaasedmdesátka" a snaží se ji vystihnout a charakterizovat.
|
|
|
České překlady románu Tereza Raquinová É. Zoly
Lukášková, Agáta ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Práce se zabývá konfrontací čtyř českých překladů románu Tereza Raquinová francouzského spisovatele Émila Zoly. V úvodní části je pozornost zaměřena na výchozí text a jeho autora. Následně se práce věnuje vývoji recepce Terezy Raquinové v Čechách a zmiňuje také její pronikání na ruskou kulturní scénu. V druhé části práce je provedena analýza jednotlivých českých překladů. Analýza vychází z dobového kontextu publikování těchto převodů a zaměřuje se jak na jejich jazykovou stránku, tak na celkový překladatelův přístup.
|
|
|
Motiv trestu a viny v povídkové a dramatické tvorbě Františka Langra
Krsková, Kateřina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce popisuje vývoj a variantnost motivu zločinu a trestu v prozaickém a dramatickém díle Františka Langera. Po úvodní úvaze o zločinu a trestu se zabývá rozborem Dostojevského románu "Zločin a trest", který měl na Langerovo pojetí těchto pojmů značný vliv. Nastiňuje také podobu zločinu a trestu v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, která na Langera mohla zapůsobit. Snaží se v první části ozřejmit, jak se tyto motivy v počínající zprvu povídkové tvorbě autora rozvíjely. Pracuje se zde s prozaickými sbírkami "Zlatá Venuše" a "Snílci a vrahové". V druhé části se pak zaměřuje na jejich vytříbenou a mnohdy velmi problematickou podobu v Langerových dramatech "Svatý Václav", "Periférie", "Velbloud uchem jehly", "Obrácení Ferdyše Pištory", "Andělé mezi námi" a "Dvaasedmdesátka" a snaží se ji vystihnout a charakterizovat.
|
|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
|
| |
|
|
Inspirace z díla F. M. Dostojevského pro výchovu
ČERMÁK, Jaromír
Práce se zabývá filosofií výchovy jako takovou a přínosem, jaký měla díla F. M. Dostojevského pro daný obor. Objasňuje, jaké události měly zásadní význam na tvorbu autora. Teoreticky řeší, které prvky se v dílech opakují, jaký je jejich specifický význam a jak zapadají do kontextu. Upozorňuje na sociální experimenty, které Dostojevský se svými hrdiny provádí. Všímá si, k čemu takové sociální experimenty vedou. Na základě popsaných osudů se snaží stanovit body, které by si měl po přečtení Dostojevského románů čtenář uvědomit a obohatit jimi svoje pedagogické postoje.
|
|
|
Empirický test parametru Beckerova modelu rozhodování zločince za nejistoty pro pěstitele konopí v ČR
Úlehlová, Romana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Krištofóry, Tomáš (oponent)
Becker (1968) ve svém článku "Crime and Punishment: An Economic Approach" tvrdí, že zločinec je racionálně jednající subjekt, který páchá zločin pouze v případě, kdy jeho očekávaný příjem z nelegální aktivity převyšuje jeho očekávaný příjem z alternativní legální činnosti. Očekávaný příjem z nelegální aktivity se dá vyjádřit jako součet možných příjmů diskontovaných jejich pravděpodobností, přičemž Becker ve svém modelu rozhodování zločince za nejistoty předpokládá, že racionální zločinec zná dobře hodnoty těchto parametrů. Tato bakalářská práce empiricky testuje Beckerův předpoklad zločincovy znalosti pravděpodobnosti jeho dopadení na nereprezentativním vzorku třiceti pěstitelů konopí v ČR. Stěžejní empirická data byla získána pomocí metody standardizovaného rozhovoru. Subjektivní odhady pravděpodobnosti dopadení zpovídaných pěstitelů byly porovnány s aproximací skutečné pravděpodobnosti dopadení. S jistou mírou rizika, je výsledným zjištěním práce, že pěstitelé konopí v ČR znají pravděpodobnost svého dopadení, čímž byl potvrzen výše zmíněný Beckerův předpoklad. Stanovené hypotézy práce, že vysokonákladoví pěstitelé konopí lépe odhadují pravděpodobnost dopadení než nízkonákladoví pěstitelé konopí a že pěstitel s méně než pěti pěstovanými rostlinami konopí hůře odhaduje pravděpodobnost dopadení než pěstitel s více než pěti pěstovanými rostlinami konopí, nebyly potvrzeny z důvodu nenalezené souvislosti správného odhadu pravděpodobnosti dopadení se zjišťovanými socioekonomickými znaky o zpovídaných pěstitelích konopí. Největším přínosem práce je použití přímé metody zjišťování dat u zločinců (pěstitelů konopí), na rozdíl od většiny prací s obdobnou tématikou, které při výzkumu dopočítávají implicitní hodnoty z agregátních dat o trestných činech či přestupcích.
|
host ::
RSS.